Senátor Vladimír Dryml: Přírodu potřebujeme, některá rozhodnutí nejdou vzít zpět

V Královéhradeckém kraji je poslední dobou velmi diskutovaným tématem, zda povolit těžbu břidlicového plynu. Existují protichůdné názory, senátor a zastupitel kraje Vladimír Dryml představuje od samého začátku radikálního odpůrce.

Minulý týden vydalo Ministerstvo životního prostředí zprávu, že Náchodsko a Broumovsko již nejsou předmětem řízení v průzkumu na těžbu plynu. Nicméně 4 obce z této oblasti stále nevyloučili. „Vůbec nechápu, proč se MŽP žádostí o prošetření zabývá, a pro celou Českou republiku nevydá definitivní zákaz těžby. Břidlicový plyn je veliký pojem z USA, absolutně nezpochybňuji jeho přednosti, ovšem stačí jediný pohled na mapu, aby i laik pochopil, že naše geologické podmínky vypadají dost odlišně. Do našeho kraje jezdí lidé z celé republiky za přírodou, protože už tak v naší zemi začíná podobných území ubývat. Jedině blázen by dovolil, aby na takto malé ploše někdo začal s těžbou. Těžařská společnost samozřejmě vydá prohlášení, že v případně břidlicového plynu není důvod k obavám, ztráty území nebudou veliké, a přinesou vám bohatství. Ovšem co jiného od takovéto společnosti čekáte? Jde jim o zisk, vsadím se, že nikdo z nich zde nevlastní domek nebo chatu“, varuje Dryml. „Zaprvé ze zkušenosti moc dobře vím, že by stačil jediný ústupek, aby se už potom nikdo neptal, a nenápadně se těžilo čím dál více, a než byste si o tom stihli přečíst v novinách, už by stáli těžaři u vás za plotem a žádali vás o prodej pozemku“, nastiňuje senátor, jak by situace mohla vypadat, a pokračuje „Hlavní věc, na kterou by ministerstvo mělo myslet, je relativní mladost projektu. Těžba břidlicového plynu je záležitostí poslední dekády. V takto krátkém období skutečně nelze vědět s určitostí, jaké jsou vedlejší následky. Kdyby fungoval projekt 50 let, potom by stálo za zvážení o rozhodnutí alespoň přemýšlet. Na rozdíl od Ameriky ovšem nemáme žádné rezervy, kdyby se objevily nedostatky. Naše příroda bude zničená, a to nemluvím o tom, že nejbližší domy by nebyly daleko stovky kilometrů, ale doslova přes kopec“. 

 
O břidlicovém plynu
 
Prezident USA Obama občas podporoval těžbu břidlicového plynu, z části pod vlivem předpokladu, že bude snižovat emise skleníkových plynů, ve srovnání s ostatními fosilními palivy, avšak odborníci zdůrazňovali nutnou opatrnost v tomto směru. V květnu 2010 zaslal výbor prezidentů Vědeckých společností dopis prezidentovi Obamovi zdůrazňující nutnou obezřetnost před uplatňováním národní strategie rozvoje těžby břidlicového plynu bez spolehlivějších vědeckých podkladů pro prosazování této strategie. Tato odborová organizace reprezentující více než 1.4 milionu vědeckých odborníků poznamenala, že břidlicový plyn může ve skutečnosti spíše zhoršit globální oteplování, než by ho omezoval.  V pozdní části roku 2010, Environmental Protection Agency (Agentura pro ochranu životního prostředí USA) zveřejnila novou zprávu o faktorech emise skleníkových plynů těžaři nafty a plynu od r. 1996. V této nové zprávě agentura EPA sděluje, že těžba břidlicového plynu uvolňuje větší množství metanu, významné komponenty skleníkových plynů, než těžba konvenčního plynu, avšak stále méně než vzniká při užívání uhlí. Metan zůstává v atmosféře jen desetinu času ve srovnání s kysličníkem uhličitým. Současné informace naznačují, že metan má 105-krát větší potenciál pro globální oteplování (GWP) než CO2 během 20-leté periody a 33-krát větší z pohledu 100-leté periody (ve srovnání ekvivalent.množství). Avšak, panel odborníků OSN na změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC)), vrcholně odborná autorita v této tematice, připisuje GWP metanu jen faktor 25 za stoletou periodu a 72 za 20-letou periodu. V r. 2011 byly publikovány rozporné odborné články na hodnocení vlivu těžby břidlicových plynů ve srovnání s užíváním konvenčního plynu a uhlí. Rozpory se týkají zejména úniku metanu při těžbě a produkce CO2 při spalování tradičních surovin.