Česko má podle OECD nejméně vzdělaný venkov oproti městům ze všech členských zemí
Podle průzkumu OECD v říjnu letošního roku je Česko na posledním místě ze všech členských zemí v poměrném zastoupení vysokoškolsky vzdělaných lidí ve městech oproti venkovu. Zatímco třeba v USA má vysokoškolské vzdělání ve městech pouze o necelé 3 % více lidí než na venkově, Česká republika tabulku uzavírá s téměř 57% rozdílem.
Ze sborníku textů OECD Regional Outlook 2016 vyplývá, že na posledních příčkách se dále umístilo Slovensko, Maďarsko a Řecko. Lidí s pouze základním vzděláním je na českém venkově podle studie OECD o 171 % víc než ve městech.
„Tato čísla mohou na první pohled působit alarmujícím dojmem. Já bych byl skeptický k metodě výzkumu. Z materiálů OECD vyplývá, že pouze 24 % Čechů žije ve městech. To je zhruba 2,5 milionu lidí. Tolik obyvatel má Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc a Ústí nad Labem dohromady. A zbytek českých měst je venkov? Výzkum OECD tedy považuje za městské pouze obyvatele z největších měst, z nichž jsou navíc všechna univerzitní. Je logické, že pokrytí vysokoškoláky je v nich vyšší než ve zbytku země. Považuji to za nevhodně zvolenou metodiku výzkumu a nepřikládal bych jí větší význam,“ komentoval výsledky člen senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.
Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v produktivním věku je v Česku podle údajů OECD 22 %. Průměr OECD činí 35 %. Mladých absolventů VŠ ve věku 25-34 let je u nás 31 %, což je 10 % pod průměrem OECD. „České školství má své problémy, ale počet vysokoškoláků podle mě není jeden z nich. Nemyslím, že 31 % mladých lidí s VŠ diplomem je málo. Usilovat o navýšení počtu vysokoškoláků za každou cenu podle mě není cesta. Je potřeba posílit kvalitu výuky a zejména její zaměření. Nedostává se nám třeba lékařů nebo technických odborníků, “ doplnil profesor Jaroslav Malý.
