Ceny energií trápí majitele nehospodárných nemovitostí

Skokové zvýšení cen elektrické energie a zemního plynu může zvýšit náklady na provoz domácnosti v rozmezí kolem 30–60 %. V lepším případě to může měsíčně znamenat několik stokorun, v horším pak rovnou několik tisíc. Tato skutečnost se začíná propisovat i na realitní trh. Lidé výrazně více řeší energetickou úspornost budov a při nákupu starších nemovitostí častěji kalkulují s provozními náklady. Majitelé domů a bytů s lepšími energetickými třídami si při prodeji mohou přilepšit o stovky tisíc.

Růst energií během pár týdnů změnil na realitním trhu chování majitelů i zájemců o bydlení. O takzvaný energetický štítek se Češi výrazně více zajímají jak v případě pronájmu nemovitosti, tak při jejím nákupu. Zatím co ještě nedávno nad nejhorší energetickou třídou G často mávli rukou, dnes se může stát důvodem, proč se nakonec porozhlédnou jinde. V případě úsporných budov se pak dostávají informace o provozních nákladech opět na první místo.

“Majitelé výrazně častěji zmiňují kvalitu oken nebo zateplení. Potenciální zájemci se pak více ptají na způsob vytápění a všímají si energetické náročnosti budovy,” zmiňuje Hendrik Meyer, CEO Bezrealitky. “Například majitelé u dobře revitalizovaných panelových domů, které dosáhly na kategorii C, se dnes nebojí požadovat citelně vyšší cenu oproti nižším třídám. A po právu – při aktuálních cenách energií se prostředky vynaložené navíc vrátí opravdu rychle.”

Propad zájmu u energeticky neúsporných budov však realitní specialisté zatím nezaznamenali – i z toho důvodu, že v Česku je kategorie G stále většina. Při vyjednávání o ceně je to však jeden z argumentů, kterým se zájemci snaží tlačit na slevu. Potvrzuje to i Vladimír Zuzák, ředitel Maxima Reality.

“Diskuse o skutečných nákladech na vytápění a provoz budovy řešíme se zájemci stále častěji. Majitelům na přání zájemců pomáháme zpracovávat například nákladové plány, což nebývalo běžné. Chápu to – pro většinu lidí je pochopitelně rozdíl, jestli protopí měsíčně v rodinném domě tři nebo šest tisíc,” zmiňuje Zuzák.

Podle Zuzáka je to však nová realita.

“Povědomí o energetických štítcích a jejich vliv na cenu je nejvyšší za posledních roky. A rozhodně si nemyslím, že by šlo o přechodný trend, energie budou v dlouhodobém horizontu zdražovat i nadále a návratnost investice do tepelného zabezpečení tak budou dávat stále větší smysl.”

Češi jsou díky tomu ochotni připlácet i za řešení, která jim v minulosti přišla zbytečná – třeba za vlastní tepelná čerpadla nebo fotovoltaiku.

“Do jisté míry je to marketingový tah majitelů, zdůraznit částečnou nezávislost na dodavatelích. Ale zabírá. Takové domy, ale také rekreační objekty se nám dnes daří prodávat za skvělé částky,” potvrzuje Zuzák.

Patová situace pro majitele “děravých domů”

Rostoucí ceny energií nemusí dopadnout pouze na seniory, samoživitele nebo nízkopříjmové domácnosti. Do problémů se mohou dostat také lidé, kteří v minulosti koupili nehospodárný objekt určený k rekonstrukci. Ti jsou nyní v patové situaci – s rekonstrukcí kvůli materiálové krizi otálejí nebo si ji nemohou dovolit, zároveň však bez rekonstrukce musí zbytečně platit vysoké částky za provoz. Pro takové nemovitosti se v realitním slangu vžil termín “děravý dům”.

“Klasickým příkladem může být rodina, která vložila veškeré své prostředky na nákup staršího nezrekonstruovaného domu s vysokou energetickou náročností. Náklady na vytápění jim spolu s měsíční splátkou hypotéky pak ukousnou naprostou většinu volných prostředků a snižují rychlost spoření,” zmiňuje Vladimír Zuzák. “A do toho vstupují další investice – například do nového kotle, pokud je v objektu ještě původní.” 

Podle Zuzáka může situace dojít tak daleko, že se majitelé objektu v blízké budoucnosti budou muset opět zbavit. To potvrzuje i Meyer.

“Počet inzerátů, nabízejících domy a byty před rekonstrukcí momentálně mírně stoupá. Vysvětluji si to právě rostoucí náročností na provoz takových budov. Vlastníci nemají prostředky na rekonstrukci a nájmy na ni nejsou schopny vydělat, protože nájemce nebude ochoten připlatit za nehospodárný byt. Zároveň majitelé ví, že za svoje nemovitosti mohou dostat rekordní částky,” zmiňuje Meyer. “V takové situaci je prodej nehospodárné nemovitosti a využití prostředků pro nákup jiné logické a rozumné řešení.”