Ze kterých gastronomických zařízení se kvůli EET stane ohrožený druh?

21. 09 2016 | V České republice je podle Ministerstva pro místní rozvoj zhruba 41 000 stravovacích zařízení, na která se od prosince 2016 bude vztahovat zákon o elektronické evidenci tržeb. Přestože do ostrého startu EET zbývá jen o něco více než dva měsíce, již nyní je jasné, že až 25 000 subjektů zavedení EET stále odkládá. 

Česká jednička na poli gastronomických pokladen Storyous sestavila na základě celorepublikové kvalitativní sondy profil provozovatelů, u kterých hrozí, že zavedení EET nechají na poslední chvíli, případně ho nezvládnou vůbec.
Zavedení EET budou nejvíce odkládat menší podniky (menší počtem míst, personálem i návštěvností), jako jsou bufety, hospody nebo cukrárny. Těch je však v součtu třetina ze všech stravovacích zařízení, ohrožených je přitom přibližně 15 000 podniků. Které to jsou?

Česká hospoda na malém městě nebo vesnici
V republice jich je kolem 5 700. Kromě piva, limonád, turecké kávy nebo alkoholu si v nich lidé dávají především utopence nebo sekanou. Leckde se tu zastavil čas, hospodští v nich pracují i desítku let. Mají svou stálou klientelu, která je velmi konzervativní. Provozovatelé  často nevlastní pokladnu, účty vypisují na lístky.
„Právě klasické vesnické hospody považujeme za podniky, které budou EET ohroženy nejvíce. Pro hospodské je jakýkoli zásah do jejich aktuálního řádu velmi obtížný, mají obavy, že i taková změna, jakou je nutnost vydávání účtenek, naruší dlouhá léta budovaný ekosystém. Z rozhovorů víme, že si ve většině případů uvědomují, že si budou muset evidenční pokladny zavést, problém ale vědomě odsouvají na neurčito. Ti nejradikálnější z nich jsou připraveni EET zcela bojkotovat. Výjimku tvoří hospody provozované například obcemi. Zde budou hostinští hledat řešení ve spolupráci se zastupitelstvem,“ uvádí Petr Filipec, provozní ředitel Storyous.

Maloměstská kavárna, cukrárna nebo vinárna
V České republice jich je kolem 5 000. Nejohroženější jsou ty, které se nacházejí mimo největší turistická centra a slouží především místním obyvatelům. Často se jedná o podniky, pro které je prodej občerstvení jen jedním ze způsobů obživy – zařizují catering, prodávají své výrobky ve velkém nebo pomáhají zajišťovat akce. Jejich společnou charakteristikou bývá to, že se jedná o rodinné podniky, provozované již druhou generací.
„U těchto provozovatelů je společným jmenovatelem to, že by chtěli EET zavést, ale stále tápou. Nevyznají se v podmínkách, zároveň se bojí, že zvolí zbytečně drahé řešení – což by mohlo znatelně zasáhnout jejich rozpočet. Právě pro ně však může EET znamenat velký přínos - pokud ho spojí s využíváním vlastních dat ke zlepšení provozu podniku nebo zavedení plateb kartou,“ komentuje Filipec.

Bufety, stánky a malé jídelny
Malých občerstvení v podobě bufetů, jídelen a také pevných stánků v republice najdeme podle statistik asi 2 300, jejich počet však bude pravděpodobně vyšší. Na část z nich se nově vztahuje výjimka ze zákona - ti, kteří nemají vlastní zázemí v podobě stolů a židlí, tržby evidovat nemusí. V ostatních případech se jedná o ohrožené podniky.
„Tato zařízení jsou velmi často nízkoobratová. Zavření svého podniku, který je většinou pouze přivýdělkem, se jeho majiteli může zdát jako logičtější krok, než mít starosti se zavedením elektronické evidence. U profitabilních zařízení je pak důležité zvolit ergonomický systém, který bude schopen odbavit zákazníky i za specifických podmínek,“ zakončuje Filipec.
 

 

 
.

Speciály

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO