Zaměstnanci chtějí i nadále částečně pracovat z domova a mít větší míru samostatnosti
Za poslední dva roky se výrazně změnilo prostředí, ve které žijeme, včetně pracovního. Bilanční období přelomu roku s sebou nese i úvahy o tom, jak to bude vypadat, až covidové období konečně pomine. Průzkum HR Pulse společnosti Profesia ukázal, které změny z tohoto období by zaměstnanci rádi zachovali i do budoucna.
Téměř 2/3 zaměstnanců chtějí kombinaci práce z domova a na pracovišti
Většina lidí doufá, že i po odeznění pandemických omezení budou moci nadále ve větší míře pracovat z domova. To ukázala i období mezi jednotlivými pandemickými vlnami, kdy velká část firem, u nichž to povaha podnikání dovolovala, na 100% práci na pracovišti nepřešla. Úplný přesun na home-office ale mnoho lidí neláká, uvítala by jej jen desetina zaměstnanců. Většině vyhovuje střídání v režimu 2:3 nebo 3:2, tedy 2 dny home office a 3 dny na pracovišti nebo naopak.
„Možnost pracovat částečně z domova se stává důležitým rozhodovacím kritériem u řady uchazečů o zaměstnání, kteří často volí právě podle tohoto parametru. Důvodem je zejména flexibilita – mnohým to dovoluje přijmout zaměstnání ve vzdálenějším místě, pokud nemusejí denně dojíždět, jiní zase lépe skloubí pracovní povinnosti a péči o rodinu nebo své zájmy. V inzerátech uvádějí firmy jako benefit možnost pracovat z domova asi u třetiny pozic,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.
Zdraví a zdravé prostředí jako benefit
Do popředí zájmu se dostala péče o zdraví, a to v mnoha aspektech. Zaměstnanci mají větší zájem o benefity podporující zdraví a zdravý životní styl – ať už jde o příspěvky na lékařskou péči, podporu zdravého životního stylu a stravování, sportovní nebo welness aktivity. Změnily se také nároky zaměstnanců na podobu pracovišť, jejich uspořádání a čistotu – většina z nich očekává, že investice do zdravého pracovního prostředí budou prioritou i po odeznění pandemie.
„Ve firemním prostředí roste tlak na vytváření bezpečného a udržitelného pracoviště, které navozuje fyzickou a duševní pohodu. Prvotním požadavkem jsou nároky na čistotu a hygieničnost prostředí, úklid se stává oblastí, kde se mění přístup i technologie. A to jak v uplatnění ekologických způsobů čištění, které zajišťují bezinfekčnost prostředí, jako je například čištění párou, tak v řízení úklidových prací tak, aby byly častěji uklízeny ty prostory, v nichž se reálně pohybuje více lidí,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Větší samostatnost a odpovědnost
Z období vynucené práce z domova by většina zaměstnanců ráda zachovala i další aspekty – větší míru samostatnosti při plnění úkolů, možnost rozhodovat o tom, kdy zadanou práci vykonají, ale i větší samostatnost v rozhodování. Do budoucna by tak u svých nadřízených ocenili, kdyby se více zaměřil na výsledky práce, nikoli čas trávený jejím vykonáváním – to uvedla více než třetina dotazovaných, poskytli větší volnost v organizaci práce (30 % dotázaných) a vztahy na pracovišti budovali více na důvěře (31,5 % dotázaných).
„Většinu z toho, co by si zaměstnanci z covidové doby přáli zachovat i do budoucna, lze shrnout pod pojem flexibilita. Pandemie ukázala, že řada zaměstnanců může být produktivních i mimo čtyři stěny kanceláře. Zároveň odhalila klíčovou proměnu moderní pracovní síly, která si váží nově nabyté možnosti svobodně vyvažovat svůj profesní a osobní život,“ uzavírá Michal Novák.