ZOO Dvůr Králové chce ochránit své nosorožce. Začala jim odstraňovat rohovinu
V pondělí 20. března dvorská zahrada zkrátila rohy prvnímu ze svých nosorožců. Jde o jedno z bezpečnostních opatření, kterým se zahrada snaží snížit riziko případného útoku na zoo. Reaguje tak na incident ve francouzské Zoo Thoiry, kde pytláci na začátku března kvůli rohovině usmrtili nosorožce.
„Rozhodnutí odstranit rohy našim nosorožcům nebylo jednoduché. Riziko, kterému tato zvířata čelí nejen ve volné přírodě, ale už i v zoologických zahradách, je však příliš vysoké a bezpečnost zvířat je pro nás na prvním místě. Nosorožci bez rohu jsou bezesporu lepší variantou než nosorožci zabití,“ popisuje důvody k tomuto kroku ředitel zoo Přemysl Rabas. „Ostatní opatření nemusejí být pro pytláky natolik odrazující jako skutečnost, že v zoo už žádní nosorožci s rohovinou nejsou,“ doplňuje Rabas.
Odstranění rohoviny podstoupil v pondělí jako první samec nosorožce bílého jižního Pamir. “Zvíře bylo kvůli zkrácení rohu uspáno. Zákrok, který vedl zkušený veterinář spolu s týmem specialistů dvorské zoo, trval necelou hodinu a proběhl bez komplikací,“ říká kurátor nosorožců Jiří Hrubý.
V ZOO Dvůr Králové žije nyní 21 nosorožců. „Rohy zkrátíme všem jedincům, u nichž je to potřeba. Například samec Natal si je obrušuje sám, v takovém případě to tedy není nutné,“ doplňuje Přemysl Rabas. Rovněž v přírodě dochází k případům, kdy si zvířata rohy ulomí nebo si je z nějakého důvodu sami obrušují.
K odstranění rohu nepřistoupila zahrada poprvé. „Rohy jsou občas zvířatům zkracovány kvůli jejich bezpečnosti při transportech nebo z jiných zdravotních důvodů. Zákrok je pro zvíře zcela bezbolestný, rohy nosorožce jsou v podstatě něco jako slepené chlupy nebo nehty. Mají i stejné složení. Navíc odstranění není nevratné, rohy zvířatům dorůstají,“ vysvětluje Přemysl Rabas.
Ke zkrácení rohu jako k bezpečnostnímu opatření před útoky pytláků přistoupila nejen dvorská zoo. Už minulý týden se v reakci na útok ve Francii k tomuto kroku odhodlala senegalská přírodní rezervace Bandia. Při krácení rohů tam pomáhali odborníci ze ZOO Dvůr Králové. V Evropě oznámila záměr uřezat svým nosorožcům rohy belgická zoo Pairi Daiza a další ho zvažují.
Nutné je omezit poptávku po rohovině
Nosorožčí rohovina nemá žádnou reálnou hodnotu, přesto je nezákonný obchod s ní kvůli jejím údajným léčebným účinkům hlavním důvodem, proč jsou nosorožci stále zabíjeni a proč na některých místech zcela vyhynuli. V uplynulých letech bylo jen v Africe každoročně upytlačeno přes 1300 nosorožců.
Nosorožčí rohovinu si kupují konzumenti zejména ve Vietnamu a Číně. „Vědci však prokázali, že rohovina nemá zdravotní účinky, jež jí jsou přisuzovány,“ říká Jan Stejskal, vedoucí zahraničních projektů ZOO Dvůr Králové. „Ve státech východní Asie je navíc rohovina bohužel pokládána za statusový symbol. Omezení poptávky by přitom nosorožcům výrazně ulehčilo život. Drobnou změnou ve svých zvycích by tak obyvatelé východní Asie mohli pomoci k jejich záchraně. A my bychom jim nemuseli uřezávat rohy,“ doplňuje Jan Stejskal.
