Nejvíce vydělávají lékaři v Královéhradeckém kraji, nejméně v Libereckém.

Nejvyššího průměrného měsíčního platu 79.385 korun dosahují lékaři v Královéhradeckém kraji, nejméně naopak v Libereckém 55.385 korun. Týká se to skupiny lékařů a zubních lékařů, kteří jsou zaměstnáni v příspěvkových organizacích a organizačních složkách státu. Vyplývá to z ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) za rok 2015, kterou úřad vydal na začátku letošního roku. „Napadá mě řada důvodů, proč tomu tak může a nemusí být. Lékaři v Královéhradeckém kraji skutečně mohou patřit k nejpilnějším a mít nejvíce služeb, ale stejně tak to může vyvolat otázky nad metodou statistického výzkumu. Vím o tom, že metodika jednotlivých nemocnic ohledně toho, co vykazují jako mzdy lékařů, se může lišit, “ komentuje výsledky lékařský náměstek FN HK a senátor prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.   

Celorepublikový průměr měsíční mzdy lékaře a stomatologa ve státní sféře je 66.373 korun, v privátní sféře pak 58.828 korun. Přivydělat si mohou lékaři jednak službami navíc nebo například účastí na různých vědeckých a lékových studiích. „Když lékař odslouží sobotu nebo  neděli, vydělá si až 10 tisíc korun navíc hrubého. Rozdíly v platech se tedy rodí snadno. Vědecké a lékové studie také mohou být významným příjmem. Ve FN HK jsou tyto odměny vykazovány jako součást mzdy a dostanou se do statistiky, kdežto v řadě jiných fakultních pracovišť to mají jinak. Existují tam řádné smlouvy s nemocnicí a lékaři. Lékaři tam v těchto studiích figurují smluvně  jako OSVČ a tyto příjmy se neobjeví na výplatnici,“ říká profesor Malý. Prvenství ve výši mzdy všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek drží Karlovarský kraj s 34.699 korunami, poslední skončily se svými příjmy sestry z kraje Vysočina s platem 27.125 korun. Celorepublikový průměr činí 30.866 korun. V privátní sféře dosahují sestry a porodní asistentky průměrné měsíční mzdy zhruba 25,5 tisíce korun. 

Platy lékařů i ostatních zdravotníků jsou často diskutovanou otázkou v souvislosti s všeobecným nedostatkem zdravotnického personálu a výše platu se považuje za hlavní motivační faktor, který by měl tento nedostatek vyřešit. Vláda přislíbila zdravotníkům zvýšení mezd o 10 procent a kraje se zavázaly, že je na svých zřízených pracovištích dodrží. Problémem však zůstává trvale nižší počet lékařských absolventů nad lékaři odcházejícími do důchodu a komplikovaná forma postgraduálního vzdělávání s velkým množstvím lékařských specializací a povinností, které mají mladí lékaři v rámci atestačního studia splnit. Teprve až po jeho završení nabydou potřebných kompetencí a důstojného platu. Na náborové akce lékařů a sester k nám přijíždějí také zahraniční organizace z Německa a Rakouska, kde rovněž řeší nedostatek personálu a našim lékařům a sestrám běžně nabízejí dvojnásobek tuzemského platu, služební byty, jazykové kurzy, školy pro děti a další benefity. 

Přestože se vláda chystá podpořit lékařské fakulty ve větším množství přijímaných studentů, nedostatek personálu ve zdravotnictví se pravděpodobně v dohlednu nevyřeší. Stížnosti ze strany zdravotníků se netýkají jen výše platu, ale také ostatních pracovních podmínek. Odborový svaz zdravotnické a sociální péče dlouhodobě upozorňuje na velmi zhoršené pracovní poměry, kdy jsou zaměstnanci extrémně přetěžováni a podle současné personální vyhlášky je například možné, aby se jedna sestra starala až o 40 pacientů. „Peníze by zdravotnický sektor nepotřeboval jen na zvyšování mezd stávajících zaměstnanců, ale také na zaměstnance nové,“ uzavírá senátor Jaroslav Malý.